První měsíc v novém domově

Postupně si zvykám v novém domově. Páníci mě zkoušejí nechávat chvílema samotnou, ale to se mi vůbec nelíbí, ještě se sama bojím a tak jim to vždycky předvedu pořádným štěkotem a skákáním na dveře. Dá se ale říct, že týden od týdne se to zlepšuje. Jinak hned po velikonocích jsme šli poprvné na cvičák k panu Štěpánkovi do Spojila. Byla jsem z toho celá vykulená, při vycházkách sice potkáváme spoustu pejsků a já je vážně děsně miluju (což se některým moc nelíbí), ale na cvičáku to bylo úplně jiné. Každopádně jsem asi všechno dělala správně, protože panička na mě byla děsně pyšná, tak jsem se cítila náramně důležitě. Jinak se stále zlepšuju s čůráním doma, moc se snažím, protože venku za to dostávám piškotky a za ty bych snad vraždila :)). Další novinkou je, že chodíme každé 3 týdny na očkování a musím říct, že je to fakt bezva, na veteřině mi říkají, že jsem vizsla blázen a jsou rádi, že alespoň někdo k nim chodí dobrovolně a rád. Své nadšení jim dávám dost najevo, skáču a šílím, aby viděli, že se mi to všechno líbí, páníci z toho rostou.